Přejít na obsah

Sebekoučink v praxi: jak probíhá a jaké nástroje používáme

Jak vás v koučinku postupně učím pracovat sami se sebou a jaké nástroje k tomu používáme, abyste je uměli používat i bez pomoci kouče.

Možná jste na mém webu narazili na slovo sebekoučink a chcete vědět, jak to konkrétně vypadá v praxi.

Zkusím to rozepsat.

Co je sebekoučink

Sebekoučink je schopnost pracovat sama se sebou. Zastavit se, všimnout si, co prožíváte, a najít další krok bez toho, abyste museli hned volat o pomoc.

V koučinku vás tuto dovednost postupně učím, abyste na mně nebyli závislí a uměli si sami poradit i v běžném životě.

Jak učení probíhá

V koučinku vás neučím sebekoučink jako jednu hodinovou přednášku. Probíhá to postupně, krok za krokem, v rámci jednotlivých konzultací.

Nedostanete na začátku všechno najednou. Nejdřív si spolu vyzkoušíme jeden nástroj. Až s ním budete umět pracovat, přidáme další.

Tempo si určuje spolupráce, ne návod. U někoho jde učení rychle, u někoho pomaleji, a obojí je v pořádku.

Systém, ve kterém pracujete i mezi konzultacemi

Vedle samotných setkání máte k dispozici systém, kde postupně objevujete jednotlivé nástroje a kde si je i mezi konzultacemi zkoušíte sami.

Není to jen sklad pro vaše poznámky. Je to prostor, který vás provází celou spoluprací a díky kterému nezůstáváte u toho, co si zapamatujete ze setkání. Máte se k čemu vracet.

A hlavně, díky tomu, že se v systému pravidelně vracíte k témuž, se nástroje postupně stávají vaší přirozenou součástí. Ne technikou, kterou musíte pokaždé znovu vymýšlet.

Několik nástrojů, se kterými se seznámíte

Systém jich nabízí víc, tady je alespoň pár, se kterými se setkáte nejčastěji.

Deník a pocitové číslo. Pravidelné zastavení se sebou, ideálně dvakrát až třikrát týdně. Zapisujete si, co prožíváte, a k tomu přiřadíte pocitové číslo, tedy jednoduché vyjádření, jak se právě cítíte. Když se ke svým zápiskům po čase vrátíte, začnete v nich vídat to, co se opakuje. A stejně tak uvidíte i to, co se ve vašem životě změnilo a kam jste se za tu dobu posunuli.

Audit životních oblastí. Mapa toho, kde právě stojíte. Ne jen v jedné oblasti, která zrovna bolí, ale napříč celým životem. Co funguje, co ne a kde je prostor pro změnu. K tomuto nástroji se vracíte i po skončení spolupráce, klidně jednou za čas, abyste měli přehled, jak se váš život vyvíjí.

Vzorce. Když objevíte, co se ve vašem životě opakuje, učíte se s tím pracovat. Ne bojovat proti tomu, ale pochopit, odkud to přišlo, a najít novou, zdravější reakci. Tuto dovednost, tedy najít si vlastní vzorec a otočit ho, si postupně osvojíte natolik, že ji dokážete používat i sami.

Cíle a priority. Jasno v tom, kam vlastně chcete směřovat. Ne obecně, ale konkrétně, v oblastech, na kterých vám záleží. Cíle si pravidelně připomínáte a sledujete, jak se k nim posouváte.

Akční kroky. Poslední, ale nejdůležitější krok. Bez konkrétního kroku zůstává poznání jen poznáním. Proto si na konci vždy stanovíme, co konkrétně uděláte a dokdy.

Co si odnesete, až spolupráce skončí

Klienti si sebekoučink osvojují rychle. Nástroje si během spolupráce zkoušejí spolu se mnou, a když konzultace skončí, umí s nimi pracovat sami, i bez systému.

Systém je jen pomocník na cestě. Cílem vždycky bylo něco jiného: vaše vlastní schopnost postarat se o sebe.

Chcete si tyto nástroje hned vyzkoušet? Stáhněte si pracovní list Pět kroků k sobě, který všech pět kroků shrnuje na třech stranách.

Na chvíli se zastavte…

Který z těchto nástrojů by se vám právě teď hodil nejvíc?

Máte místo, kam si pravidelně zapisujete, co prožíváte?

Co by se změnilo, kdybyste uměli sami rozpoznat, co se ve vašem životě opakuje?

Sebekoučink se nenaučíte za jedno odpoledne. Ale každý krok, který uděláte, je váš, a zůstane vám i potom. 🌿


Pokud rezonuje s vámi to, o čem jsem psala, ráda se s vámi setkám. Domluvte si konzultaci.